Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Asi mi haraší v bedně

13. 05. 2017 15:37:46
Máte někdy přetlak myšlenek, z nichž se ještě k tomu některých nedokážete zbavit? Mám pro vás pochopení. Nejste v tom sami. I já bojuji den co den s tímto nešvarem a nevím, nevím, jak to celé dopadne.

Také máte určitě dny, kdy máte hlavu plnou myšlenek, kterých se nechcete, nebo nedokážete zbavit. Někdy to mohou být myšlenky velmi příjemné. Umím si představit, jak třeba myslíte na svou poslední zmrzlinu ve slunné Itálii, zatímco je u nás zima, na teploměru mínus dvacet stupňů a na chodnících břečka až po kolena. Nebo si také umím představit, jak si představujete, že mazlíte toho nádherného sousedovic kocoura, který je tak heboučký a huňatý a každý slunný den se vyvaluje na vyhřáté terase, zatímco vy víte, že máte alergii na kočky jako řemen.

Potom jsou tu ovšem také myšlenky nepříjemné a i ty bohužel, občas k tomu životu patří. Do tohoto šuplíku se zasouvají třeba myšlenky na rozchod, který jste nezavinili a ani nechtěli, na koncert vaší nejvíc největší lásky, který jste zmeškali kvůli utěšování svého miláčka, když si zlomila nehet a nebo, a to je obzvlášť nepříjemné, když vás třeba propustí ze zaměstnání, nebo se vám nepovedlo cokoliv na čem jste si dávali obzvláště záležet.

Mně ze zaměstnání nikdo nepropustil. Kdyby si má drahá polovička zlomila drápek, nejspíš bych jí pověděl, ať si ostříhá a obrousí i těch zbývajících devět, ale to co mne trápí je mnohem a mnohem míň snesitelné a skoro neřešitelné.

Já mám rád písničky. Odjakživa. Přímo miluji zpívání a pohvizdování různých písní, nebo alespoň jejich úryvků. Pamatuji si třeba, jak jsem coby dítko školou povinné chodil od vlaku, měl jsem to domů zhruba 800 metrů, a zpíval jsem si tak nahlas, že se kamarádky mojí sestry ptali, té sestry, jestli jsem normální. Sestra mi tenkrát vymyslela přezdívku singinbrother. Pokud jsem to napsal špatně, velice se omlouvám, angličtina se mne sotva dotkla, jenže i to už je bratru 18 let. Můj táta, moje žena, moje maminka a i všichni moji kamarádi sice znají mou vášeň pro zpívání, jenže mi ho zároveň zakazují. Říkají, že až budou potřebovat zachránit život, ozvou se.

Korunu tomu nasadil kamarád, se kterým jsem byl loni na rockovém festivalu a když jsem to rozbalil při setu Kabátů, a ten je hodně hlasitý, kamarád na mě křikl, ať zavřu hubu. Že si přijel poslechnout Vojtka a né kvílení vlkodlaků.

Jenže jak to vypadá, srdce si zřejmě poroučet nedá, a už vůbec né to moje. A tak si milé písničky přestěhovali do mé hlavy. A já teď stojím v práci, dělám pracovní úkon a místo, abych se soustředil na ten úkon, v hlavě mi jede muzika. Celé dlouhé minuty dny, týdny a měsíce. Neumím se toho zbavit. Některé z těch úkonů jsou dost náročné na koncentraci. Takže v té hlavě, kde má být jenom ta práce, ruší ta muzika. Kdyby to bylo alespoň něco, co se dá poslouchat. Třeba právě ten Vojtek, nebo cokoliv jiného rockového. Všechno bych vydržel. Asi bych vzal za vděk i Turbem, které jinak vůbec nemám rád. Jenže mně nejen, že jede v hlavě muzika, ale ještě k tomu jaká. Lunetic, Michael Jackson, Helenka s Kájou a každá jiná taková hloupá hudba, kterou zrovna hrají v rádiu, když jedu do práce.

Jak už jsem psal, s hudbou v hlavě bych se ještě smířil, ale jak to udělat, aby se alespoň dala poslouchat. Tedy v té hlavě, že. Listuji v playlistu a honím cédéčka v jukeboxu z jedné strany na druhou, jenže kde nic tu nic. A kde nic není, ani hlava nebere. Už jsem i přemýšlel o psychologické pomoci, ale moc dobře si pamatuji, jak dopadla ta poslední. Tam mi pověděl pan psychiatr, že já přece moc dobře vím, co mne trápí a tak si s tím určitě i nějak poradím. Poradím si tedy i teď, ale až se z mého hrdla začnou drát první tóny, aby se ulevilo přetlaku v mojí hlavě, zřejmě to tu hlavu potom bude pěkně bolet, až po mne budou házet kameny, abych zavřel hubu.

Autor: Jan Holát | sobota 13.5.2017 15:37 | karma článku: 7.61 | přečteno: 352x

Další články blogera

Jan Holát

Čerti v létě a překvapení pod kmenem

V dnešním příspěvku Vás chci pobavit dvěma zážitky ze svého dětství, které alespoň mně baví pokaždé, když si na ně vzpomenu.

24.5.2017 v 10:40 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Holát

Jsem úspěšný ?

Slovo úspěch je jako zaklínadlo dnešní doby. Záleží jenom na tom, jak má kdo nastavený žebříček hodnot a ten je vždy tak originální, jak moc originální je jeho majitel.

21.5.2017 v 19:47 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 216 | Diskuse

Jan Holát

Co oči nevidí...

Zkoušel jsem se v mládí vydat na zločineckou dráhu. Moc jsem při tom nepochodil. Aby jste takové nesmysli nezkoušeli také, povyprávím vám své zkušenosti, které vás snad odradí.

5.5.2017 v 20:49 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Dlouhej vlas, outlej pas

Projeli jsme si včera k večeru kompletně leporelo, které jsem onehdy inzeroval jako, „Láska a rokenrol,” ale rozhodl jsem se, že se bude jmenovat „...bližního svého.”

29.5.2017 v 12:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Iva Marková

Hledání kořenů

Někdy člověk zaslechne volání. Nelogické, neodbytné, silné. Většinou si s ním neví rady - přehluší ho, ignoruje a dělá, že není. Někdy ho ale poslechne a jde za ním...

28.5.2017 v 20:39 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 191 | Diskuse

Jan Jílek

Řekni "Ne!" A udržíš si sebeúctu

Většina lidí chápe, že spolupráce je nejvýhodnější způsob existence v lidské komunitě. Zároveň si většina lidí neuvědomuje, že tohle je největší páka všech možných manipulantů.

28.5.2017 v 14:06 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 608 | Diskuse

Jiří Jiroudek

I Ty Brute? Alles gute!

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Zatím(!) nejvýše postavený politik, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Herman.

28.5.2017 v 3:27 | Karma článku: 24.99 | Přečteno: 800 | Diskuse

Brigita Tóthová

Neskutečně skutečný příběh

Miluji ty momenty, kdy se stávám součástí příběhu, jehož vyústění přijde až za pár týdnů, měsíců či let. Kostky do sebe zapadnou a zbude jen radost a pusa otevřená úžasem.

27.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 8.36 Průměrná čtenost 302

Jsem manžel, za pár měsíců táta a dělník, snílek, básník a rád bych i amatérský spisovatel. Tak uvidíme.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.