Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Asi mi haraší v bedně

13. 05. 2017 15:37:46
Máte někdy přetlak myšlenek, z nichž se ještě k tomu některých nedokážete zbavit? Mám pro vás pochopení. Nejste v tom sami. I já bojuji den co den s tímto nešvarem a nevím, nevím, jak to celé dopadne.

Také máte určitě dny, kdy máte hlavu plnou myšlenek, kterých se nechcete, nebo nedokážete zbavit. Někdy to mohou být myšlenky velmi příjemné. Umím si představit, jak třeba myslíte na svou poslední zmrzlinu ve slunné Itálii, zatímco je u nás zima, na teploměru mínus dvacet stupňů a na chodnících břečka až po kolena. Nebo si také umím představit, jak si představujete, že mazlíte toho nádherného sousedovic kocoura, který je tak heboučký a huňatý a každý slunný den se vyvaluje na vyhřáté terase, zatímco vy víte, že máte alergii na kočky jako řemen.

Potom jsou tu ovšem také myšlenky nepříjemné a i ty bohužel, občas k tomu životu patří. Do tohoto šuplíku se zasouvají třeba myšlenky na rozchod, který jste nezavinili a ani nechtěli, na koncert vaší nejvíc největší lásky, který jste zmeškali kvůli utěšování svého miláčka, když si zlomila nehet a nebo, a to je obzvlášť nepříjemné, když vás třeba propustí ze zaměstnání, nebo se vám nepovedlo cokoliv na čem jste si dávali obzvláště záležet.

Mně ze zaměstnání nikdo nepropustil. Kdyby si má drahá polovička zlomila drápek, nejspíš bych jí pověděl, ať si ostříhá a obrousí i těch zbývajících devět, ale to co mne trápí je mnohem a mnohem míň snesitelné a skoro neřešitelné.

Já mám rád písničky. Odjakživa. Přímo miluji zpívání a pohvizdování různých písní, nebo alespoň jejich úryvků. Pamatuji si třeba, jak jsem coby dítko školou povinné chodil od vlaku, měl jsem to domů zhruba 800 metrů, a zpíval jsem si tak nahlas, že se kamarádky mojí sestry ptali, té sestry, jestli jsem normální. Sestra mi tenkrát vymyslela přezdívku singinbrother. Pokud jsem to napsal špatně, velice se omlouvám, angličtina se mne sotva dotkla, jenže i to už je bratru 18 let. Můj táta, moje žena, moje maminka a i všichni moji kamarádi sice znají mou vášeň pro zpívání, jenže mi ho zároveň zakazují. Říkají, že až budou potřebovat zachránit život, ozvou se.

Korunu tomu nasadil kamarád, se kterým jsem byl loni na rockovém festivalu a když jsem to rozbalil při setu Kabátů, a ten je hodně hlasitý, kamarád na mě křikl, ať zavřu hubu. Že si přijel poslechnout Vojtka a né kvílení vlkodlaků.

Jenže jak to vypadá, srdce si zřejmě poroučet nedá, a už vůbec né to moje. A tak si milé písničky přestěhovali do mé hlavy. A já teď stojím v práci, dělám pracovní úkon a místo, abych se soustředil na ten úkon, v hlavě mi jede muzika. Celé dlouhé minuty dny, týdny a měsíce. Neumím se toho zbavit. Některé z těch úkonů jsou dost náročné na koncentraci. Takže v té hlavě, kde má být jenom ta práce, ruší ta muzika. Kdyby to bylo alespoň něco, co se dá poslouchat. Třeba právě ten Vojtek, nebo cokoliv jiného rockového. Všechno bych vydržel. Asi bych vzal za vděk i Turbem, které jinak vůbec nemám rád. Jenže mně nejen, že jede v hlavě muzika, ale ještě k tomu jaká. Lunetic, Michael Jackson, Helenka s Kájou a každá jiná taková hloupá hudba, kterou zrovna hrají v rádiu, když jedu do práce.

Jak už jsem psal, s hudbou v hlavě bych se ještě smířil, ale jak to udělat, aby se alespoň dala poslouchat. Tedy v té hlavě, že. Listuji v playlistu a honím cédéčka v jukeboxu z jedné strany na druhou, jenže kde nic tu nic. A kde nic není, ani hlava nebere. Už jsem i přemýšlel o psychologické pomoci, ale moc dobře si pamatuji, jak dopadla ta poslední. Tam mi pověděl pan psychiatr, že já přece moc dobře vím, co mne trápí a tak si s tím určitě i nějak poradím. Poradím si tedy i teď, ale až se z mého hrdla začnou drát první tóny, aby se ulevilo přetlaku v mojí hlavě, zřejmě to tu hlavu potom bude pěkně bolet, až po mne budou házet kameny, abych zavřel hubu.

Autor: Jan Holát | sobota 13.5.2017 15:37 | karma článku: 8.04 | přečteno: 380x

Další články blogera

Jan Holát

Změna jednou pro vždy

Po sedmi letech usilovného snažení zaznívá i v našem domě dětský pláč. Vrásky na čele mi jednou budou dělat dvě holčičky, které mi už teď dávají najevo minimálně jednu věc. Že tahle změna v mém životě už bude napořád.

9.11.2017 v 13:15 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 316 | Diskuse

Jan Holát

Teoreticky umím prakticky úplně všechno

Když se řekne, že má řemeslo zlaté dno, pokaždé si ho představím jako nějakou starou zrezlou pikslu se skrytým pokladem. Ale taková piksla má vždy i nějaké to víko. A jen málokdo dokáže tohle víko správně otevřít.

14.9.2017 v 11:04 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jan Holát

(Ne)obyčejní lidé

Potkáváme je denně a přitom je nevidíme. Nejsou to ani věhlasní lékaři, ani špičkový manažeři a ani promovaní inženýři. Přesto drží náš svět v chodu a mnohdy se skutečného vděku nedočkají za celý život.

6.8.2017 v 15:31 | Karma článku: 20.90 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jan Holát

Miminko

Wikipedie uvádí, že fejeton lehkou, subjektivní formou poukazuje na aktuální problém, což se mi tentokrát zřejmě nepodaří, nicméně neschopnost mít vlastní rodinu, tím problémem zaručeně je.

24.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 604 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 26.25 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 17.00 | Přečteno: 487 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 826 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 134 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 7.82 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 384

Jsem manžel, táta a dělník, snílek, básník a rád bych i amatérský spisovatel. Tak uvidíme.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.